26 May 2009

Supermassive Brown Shit.

Předem tohoto zápisu bych chtěla veřejně vyhlásit, že psí (teda aspoň doufám) autor tohoto epesního überhovna má u mě zajištěnou čestnou audienci a zvu ho na kost. Cibetčí, samozřejmě. No jako koukněte se na ten art, vždyť to tvarově přesně odpovídá tradičnímu Bretzelu (=preclíku?).

Dnes má být po celým Berlíně strašně hnusně, všechna média vydávají varování, aby lidi nelezli ven, tak mi Jimmy zakázal moji běžnou aktivitu (běhání po poli s železnou tyčí nad hlavou), že prý dneska by to asi nebylo nejvhodnější.
A mám radost - to, že se teď na nějakou (doufejme, že krátkou) dobu stanu ultrasockou, nijak neovlivní můj hudební vývoj - Jimmy mi nabídl deal (nechce přijít o tak úžasnou, krásnou a beze sporu talentovanou žákyňku) - on mě bude učit na kytaru, já ho budu doučovat angličtinu a opravovat mu texty. Jsem z toho samozřejmě nadšená, pro těch 65 Euro, co měsíčně dávám za výuku, teď jistě budu mít "praktičtější" využití (např. jejich použití pro zamezení mé smrti hladem). Super.

V pátek prý jdu na ZZ Top, Natálka z Trinity mě dala na guestlist a oznámila mi to dneska ráno. A tak jo, bude sranda. I když já jsem teď hodně ulítla na Van Halen... fakt že jo. Jimmymu se rozzáří očka, až mu řeknu, že se chci naučit tu linku z Jamie's Crying.

Dneska jsem cestou ze Spandau seděla vedle chlapa, co vypadal jako John Locke z LOST a celých 15 minut jsem na něj poctivě zírala jako idiot, protože měl naprosto hustou rukou - vypadala, jako by se na ni strašně hodil šestý prst!! Představte si prostě ruku, která vypadá divně bez šestého prstu. Jako by tam něco chybělo k estetické dokonalosti.

Pořád ještě nevím, jestli v sobotu pojedu na otočku do Mnichova na ImPark festival. Akreditaci mám, ale nevím, jestli se mi chce... 

25 May 2009

Public announcement.

Zakazuji vám následující věty (ač dobře míněné) a všechny jim tematicky a obsahově podobné a blízké:

- to je mi tak strašně líto, že to nevyšlo
- oni se zdáli být tak v pohodě, to je taková škoda, že se tak změnili
- a to jako teď budeš dělat co?
- chudinko, tos dopadla teda

Díky.

Budu si asi stříhat metr jako na vojně.
Takhle intenzivně buzerovaná jsem v životě nebyla, fakt.

Víkend jsem strávila mimo tu prdel u Berlína, kde mám "svůj" pokoj a svoje věci. Včera jsem se večer viděla s Lišenečkou mojí, která projížděla Berlínem směr Stockholm... do pěti ráno jsme se procházely Berlínem a tak :)) Dezolátky dvě...

Je známka punku pít zelenou po půllitrech?

21 May 2009

Let's go!

Tak, sranda začíná!

Včera jsem slavnostně oznámila Vose, že zůstanu do konce června a pak... pápá.
Začíná 5 týdnů plných velice awkward pohledů, výčitek a nevraživosti, juchů. Ale co, vysvětlovat jim nic nechci, prostě to tady chci přežít a doklepat ve zdraví.
Vyhlídky na to, jaký klid potom budu mít, mě budou držet nad hladinou.

Pro mě celá věc znamená jediné - let's play The Sims in real life!
Pohlídky bytů, boj s německým papírováním, zoufalé hledání jakékoliv aspoň trošku důstojné práce... boj o přežití. A víte co? Těším se na to, na všechno.
Pak za mnou všichni budete jezdit na návštěvy a tulit se ke mně v posteli (protože postel pro hosty do jednopokojáku asi fakt nenacpu:).

... musím podotýkat, že už mám dávno sjetej celej katalog IKEA a  mám přesně vybraný nábytek do bytu, který ještě ani nemám?? Demence, co.

P.S.
Kdyby někdo o něčem věděl, nebo snad měl nějaké užitečné kontakty... dejte vědět.
Hledám práci v Berlíně, kde je skoro 20% nezaměstnanost. Nemám pracovní povolení. Zatím. Hahaaaa.

13 May 2009

I'm a lousy guitarist and I sing out of tune.

Tak jsem strávila víkend v Čechách. Ani se k tomu nějak nechci vracet, protože ani jeden z těch dvou dnů, co jsem tam pobývala, nejde označit za zcela příjemný/úspěšný/prospěšný. 
V batohu mám kromě svých letních věcí taky ještě sadu samolepek Českých drah, jako třeba NENASKAKUJTE ZA JÍZDY a ZÁKAZ VYHAZOVÁNÍ LAHVÍ Z OKNA.

Neptejte se mě proč a jak, ale stále platí, že chci odsud pryč, co nejrychleji - nemyslím teď z Berlína, ale z tady té pošahané rodiny. V Berlíně chci naopak zůstat, takže se teď začínám snažit sehnat si nějakou práci, na jejímž základě bych získala pracovní povolení... no jo. Kdyby jste o něčem věděli... let me know. Jsem chytrá, milá a přítulná.

Dneska se mi stala zvláštní věc - chtěla jsem si koupit zmrzlinu a pán přede mnou si objednal tak nechutnou kombinaci tří kopečků, že se mi udělalo blbě a přešla mě chuť. Chtěl vanilkovou, ořechovou a jogurtovou, fuj ble hnus!!!
Jako další položku v dnešním gastronomickém okénku vás chci varovat, že mléčná rýže Müller ve verzi Light je nechutnej kekel, nekupujte si ji. Ani omylem. Asi se vrátím ke kompletnímu stravování výhradně kašičkami pro děti a kojence.

Chci nějakou sexy stylovou růžovou roušku, abych nechytila tu vaši brněnskou prasečí chřipku. Chro chro... a taky chci růžovej gramofon, už asi 5 let. V Praze jsem byla upozorněna na růžový cigára. Voňavý. Takže moje šedé Black Devil se sladkým filtrem mají konkurenci...

Objevila jsem dokonalost na dokonalost - švédskou zpěvačku Marit Bergman. Pořád dokola poslouchám její desku, bavím se nad tím, jak je to roztomile holčičí a upřímná a říkám si, že kdybych dělala hudbu, zněla by moje tvorba asi dost podobně...

Mám tendence jet do Spandau a dvě hodiny v kuse skákat na zvonkohře na dětském hřišti. A pak se točit na kuželu nadzvukovou rychlostí a poblít se z toho.

08 May 2009

Everything's just fine.

Ani nestíhám aktualizovat ten malý kalendářík napravo. Spontánní rozhodnutí rules...
A tak došlo k tomu, že se za 7 hodin vydávám na cestu na vlak, který mě na víkend odveze do České republiky. Od Vánoc jsem neviděla rodinu, z kamarádů jen ty, co bydlí v Berlíně nebo mě odvážně přijeli navštívit... takže tak. Těším se a zároveň mám obavy. A nemůžu se dočkat, až si do svého berlínského bydliště dotáhnu "co se mi v zimě do kufrů nevešlo".

V poslední době moc nepíšu, autocenzura funguje dokonale a většina věcí, co se v mém životě odehrává, je nepublikovatelná, haha. Ale řekněme, že jsem velice spokojená. To by na vysvětlení snad stačilo...

Venku je bouřka a já jsem sama doma s Arnimem a Eskymem. Nemůžu samozřejmě dát najevo, že jsem daleko víc podělaná strachy než oni, že jo. I když samozřejmě jsem.
Nahoře někdo z nich chodí, jaktože ten harant ještě nespí? Ale nepůjdu tam, dokud nezačne brečet. Děsí mě dezorientované děti ve tmě. Vždycky si vzpomenu na všechny ty horory... však víte.

Jsem ohavně tlustá a už se na to nemůžu koukat, zahajuji protestní hladovku.

03 May 2009

Tři zlaté vlasy děda Lebeda.

První máj jsem slavila stylově.

I když teda - když jsme se ocitli někde mezi hromadou demostrujících levičáků, hořících popelnic a 6.000 policisty s vodními děly, radši jsme rychle vyklidili pole...

Prasečí chřipka už je i v Berlíně a Brandenburgu, tak na ni statečně čekám. Bez roušky.

Je tady jaro, všechno pučí a kvete a tak... *alergie*

Užívám si svoje hnědý vlasy.

A všechno je jinak.