Minulý víkend byl hodně akční.

Přijela se za náma podívat Ondrova sestřička se svojí kamarádkou - můj respekt mají holky už jen za odvahu, jet trasu Leipzig - Berlin v maličkém Smartu, s přihlédnutím k tomu, že obě mají přes 190 cm :) Sobotní koncertv Madame Claude`s byl super - mám ten klub moc ráda. Minulý rok tam se mnou byla Charlottka, takže vám potvrdí, jak moc je to tam boží. Všechen nábytek a vůbec veškeré vybavení klubu/baru je na stropě, všechno je prostě obráceně, i menu a nápoják u baru... koncerty se odehrávají ve spodní části - malém plesnivém sklepě, kterému dominuje starobylá lampa se stínítkem a zvukař s jasně francouzským přízvukem. Koncert mě téměř rozplakal, obzvlášť ta jedna jediná písnička... ano, i zlá a arogantní Princezna Ävchen má city. Afterparty stála taky za to, sešlo se tam spoustu zvláštních lidí, jestli se to tak dá říct :D Škoda, že jsem nefotila, ehmmm... někteří by se druhý den divili :).

V neděli jsme pak šli na blešák, na ten veeelikánský v Mauerparku, museli jsme se rozdělit, protože každého zajímalo něco jiného - neodešla jsem s prázdnou, odnesla jsem si bílou Fiorelli kabelku s mašličkou za 5 E (ještě s cedulkama!) a několik bižu drobností. A hustokrutopřísňáckej rámeček s leopardím okrajem a nahatou paní v něm (fotka už je vyměněna, ale nevyhodila jsem ji!). Miluju blešáky. Ta atmosféra je nepopsatelná, inspirující a nezachytitelná. Vždycky koukám po lidech a obkoukávám jejich nápady a oblečky :)

Uprostřed týdne jsme se byli podívat na takové mega-gay-one-man-show, že vám to ani pořádně popsat nemůžu :D Ukážu vám jednu momentku, jo? Klik.

Ještě jsem vám chtěla ukázat, jak děsivě jsem si včera spálila ruku, ale bohužel nemůžu, protože nemám heslo na novou pracovní wifi. Hmm, ale fotku jsem udělala. Brzy vám ji dodám, abyste mě mohli náležitě litovat. Víte, jak se mi to stalo? Pekla jsem v troubě špízy a hranolky, otevřela jsem troubu, hrabala jsem si prstama v jídle (debil), samozřejmě jsem se spálila a jak jsem díky reflexu ucukla rukou směrem nahoru, vrazila jsem přímo do topného tělesa. Ano, dobře já!! Takže mi na prostředníčku pravé ruky chybí asi 1 cm čtverečný kůže. Jakože fakt CHYBÍ. Je to prosím popálenina minimálně druhého stupně. Ale nic nepřekoná moje puchejře na obou rukách z doby, kdy mi bylo asi 6 let a rozhodla jsem se vyzkoušet, jestli jsou plotýnky na vařiči horké přiložením obou rukou... no, pak jsem strávila 14 dní s rukama 24 hodin denně ponořenýma v lavoru se studenou vodou. A doma se brzy nato objevily sklokeramické desky. Radši.

UPDATE - OBRÁZEK MÉHO ZRANĚNÍ PRO SILNÉ ŽALUDKY.

Přeskakuju v čase jako zajíček (:D:D:D), ale co - ještě jsem vám nenapsala o našem výletu k Chaloupce Strýčka Toma. Odjakživa mě na plánu berlínského metra fascinovalo místo se slibným názvem Onkel Toms Hütte. A protože jsme s Ondrou v sobotu měli po X milionech dní oba VOLNO, rozhodli jsme se jet to tam prozkoumat. Co vám budu povídat, bylo tam hovno a nic zajímavého. Jen nějaký obecní blázen, co mi chtěl věnovat plastovou píšťalku a ptal se mě, kolik mi je let a chtěl mě obejmout kolem ramen. Asi jsem mu byla sympatická, protože jiným slečnám nečekaně pískal na píšťalku 10 cm od ucha :D
No. Tak jsme si tam v drogerce koupili toaleťák a krabici kapesníčku, abychom teda domů přivezli nějaký ten suvenýr, když už tam bylo HOVNO a ne Chaloupka, a jeli jsme zpátky do civilizace. V těch končinách totiž byli samí důchodci a matky s dětmi, což ve mně vyvolávalo skličující pocit, který se dá shrnout jako "já chci domů do Friedrichshainu".