31 March 2011

Dopis z finančního úřadu

Vážená paní Elilianová,
vracíme Vám k přepracování Vaše daňové přiznání.
V kolonce "Vyživované osoby" nemůžete uvádět:
- vláda, parlament, státní a městští úředníci a půl miliónu cikánů. 
:D:D:D 

30 March 2011

Trochu veseleji.

Snažím se.

Vzpomínám na legrácky s kamarády (následující fotografie z víkendu jsou opět z aparátu Sárinky a jejího milého), přesadila jsem begonie, pročítám krásné staré dopisy, házím do sebe čokoládičky a prokládám to honeymelounem... prostě se snažím, aby mi bylo lépe.
(šaty taktéž odněkud ze Švédska, šatník hostmámy od Lišenky :))

29 March 2011

Herr Smradupán.

A abych se náhodou nemohla zase po nějaké době upřímně těšit a radovat, dozvěděla jsem se, že se moje milované zvířátko, freťák Herr Smradupán, musel nechat uspat, aby se netrápil...
Milovala jsem ho od momentu, kdy jsem si jej vyzvedla u veterináře kdesi u Brna, ke kterému ho dovezli nějací lidé coby nalezence. Už je tomu 8 let...

Nikdy na něj nezapomenu.
Na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most. Když umře zvíře, zvláště takové, které bylo někomu blízké, odchází za tento Duhový most. Pro naše milé kamarády tam jsou louky a kopce, kde mohou běhat a společně si hrát. Je tam spousta jídla, vody, slunečního svitu a naši přátelé jsou v teple a pohodlí. Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá a při síle, kdo byl zraněn nebo zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý, tak jak si ho v našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých časů. Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu maličkost: všechna postrádají někoho velmi zvláštního, někoho koho opustila. Hrají si a běhají spolu, ale přijde den kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky. Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se začíná chvět. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji. Až se nakonec ty a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce. A přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete.
– Autor neznámý, Duhový most

Jipijéojipijipijéo.

Mám ráda, když věci rychle berou spád v můj prospěch. V 10 ráno telefonát, ve 14:30 už jsem stála před dveřmi kanceláře a čekala, až mě milý mladý muž přijme a popovídá si se mnou. Dopadlo to ideálně a příští nebo přespříští týden začínám pracovat jako kántry menedžr fór onlájn márketing v jedné sympatické firmě. Jsem strašně ráda... zůstávám "v oboru", naučím se nové věci a hlavně, budu mít sama pro sebe projekt, který budu moct vytvářet a rozvíjet od samého začátku. Jupí!
Takhle jsem je šla přesvědčovat o tom, že mě děsně potřebujou:
sako - Lanvin for H&M (showroom), kabelka - H&M showroom, šaty a pásek - odněkud ze Švédska, druhá ruka :), boty Vagabond

V zápalu radosti jsem si také konečně pořídila spodničku, po které jsem již dlouho toužila - dodá sukýnkám a šatům padesátkový šmrnc a objem & bude se kolem mě vesele točit na parketu :)

27 March 2011

Fotostřípky ze dnů nedávných.

Vybrakovala jsem milé Sarah paměťovou kartu.
šaty č. 1 - showroom H&M, klobouček - babiččina skříň <3, prstýnek - narozeninový dar, šaty č. 2 - odněkud ze Švédska

25 March 2011

Nařaseno

Nedávno jsem se z vás snažila dostat reference na řasenky (ještě jednou děkuji!), a dnes jsem si asi konečně vybrala... mezi svými poklady jsem našla miniaturu (vzoreček) Chanel Inimitable, a po rychlém napatlání musím říct, že mě veeelmi pozitivně překvapila. Nemám od přírody dlouhé princeznovské řasy, spíš pár rovných řasiček, a tak mě nesmírně potěšilo, jakého efektu jsem s touto řasenkou dosáhla (vypadá to, že mám řasy!).
Teď ještě vymyslet nějakou velkou výmluvu, abych za ni byla ochotná těch 30 Euro vydat. Byla jsem hodná? Zasloužím si ji? Nebo si ji mám dát jako motivační odměnu pro časy budoucí? :)
P.S.
Už mi věříte, že mám žlutomodrý oči?

24 March 2011

Dnešek vyhlašuji dnem nenávisti k vysokým podpatkům.

To jsem se zase jednou zasekla na jednom blogu... ne tak ledajakém blogu. Šlo o blog švédské slečny Kissie, na který se (už jen z čistě z vědeckých důvodů) určitě podívejte. Bohužel si asi neužijete oduševnělé články ve švédštině tak jako já (jelikož tu řeč ovládám), nicméně obrázků je tam taky spousta a jeden je výživnější než druhý.

Anyway, co jsem to vlastně chtěla... jo, už vím!

Tudíž - když jsem se ráno chystala na dobrodružnou cestu na Celní úřad Zollamt za účelem vyzvednutí jedné zásilky, naprosto nelogicky jsem nesáhla po ploché obuvi na běhání po městě, ale masochisticky jsem obula jedny z těch vyšších exponátů (vzpomínka na Kissie? Syndrom "Když to zvládá taková pipina, tak já to zvládnu taky"?).
Po pár desetiminutách už jsem cupitala jako quasimodo (a to ty boty nemají zdaleka TAK zabijácké podpatky, jako tyhle... ale 11 cm jsem jim naměřila) a přála si propadnout se pod zem. Zvládla jsem vyzvednout balík a jelikož jsem po cestě obdržela veletajnou misi až z Prahy, rozhodla jsem se ji statečně provést navzdory obuvi a protestujícím chodidlům. Při zdolávání posledních metrů už se mi nebezpečně podlamovala kolena a nenápadně jsem se přidržovala všeho, co bylo při ruce.
Přežila jsem to, ale teď pro jistotu strávím celý den s bosýma nohama, kterým večer dopřeju spešl koupel...

Milé ženy, které bravurně zvládáte odchodit celé dny na vysokých podpatcích bez újmy na zdraví - klaním se vám.

22 March 2011

DIY - kýčovitá vázička

Každý doma nemá bezedný měšec, proto se s vámi podělím o jeden velejednoduchý tip na DIY vázu, kterou zvládne opravdu každý. Asi se nebude líbit všem, pravda - je to kýč jako bič a spíše pro maličko nekonformní typy, ale třeba někoho zaujme :)
Moudrý pan Knír měl z vaší přízně takovou radost, že se rozhodl občas mi do blogování kecat a spolupodílet se na článcích... ostatně proč ne? :D

Potřebujete:
- nápoj s estetickou sklenicí
- květiny živé či umělé
- barvu ve spreji
- papíry na podložení pracovní plochy

1. Vypijte nápoj.
2. Skočte sehnat květiny (jeden bezdomovec se mě po cestě domů ptal, jestli se mi líbí umělé květiny, a tak jsem mu stydlivě řekla, že nejsou pro mě - a on se mě ptal, zda tedy pro tchýni... ehm).
3. Z lahve odstraňte samolepky. Pantáta či starší bratr vám jistě poradí, jak na to. Já jsem na to netrpělivě šla po svém a sedřela jsem je drsnou kovovou "síťkou" na hrnce.
4. Teď přijde ta nejtěžší část - zprovoznění spreje s barvou. Já jsem ten můj málem vzteky rozdupala, protože ať jsem mačkala, jak jsem mačkala, barva nikde... po rozebrání jsem pak zjistila, že pod "mačkátkem" byl schovaný malý plíšek, o kterém se v návodě jaksi zapomněli zmínit (hned jsem ho za trest taky přestříkala a pak s ním mrskla do koše. Pokud se zadaří, budete mít rovnobarevně bílou (či jinak barevnou flašku...). Ty fleky na fotce = stíny, přátelé.
5. Nechte zaschnout, naaranžujte květiny či jiné dekorace a těšte se ze své šikovnosti.

21 March 2011

I mistr LUSH se někdy utne.

...a tak si v záplavě chválivých a rozplývacích recenzí na LUSH výrobky můžete přečíst také jednu negativní.

Nenáviděný produkt: FAIR TRADE FOOT LOTION.
Smrad: nepřekonatelný.

Výrobce tvrdí:
Je to růžové, je to mentolové a tááák chladivé. Smíchali jsme arniku s mandlovým olejem a kakaovým máslem, abychom ulevili vašim unaveným nožkám, zbavili je otoků a rozproudili krev v malíčcích.


Já tvrdím:
Je to růžové a smrdí to jako týden zapomenutá vyžvejkaná mentolová žvýkačka. Nevím, co výrobci smíchali, ale když jsem se po večerech nutila do aktu patlání tohoto výrobku na nohy (víceméně z donucení a protože "to přece nevyhodím, když to bylo tak drahý"), rozproudilo to maximálně spotřebu mýdla na následovné umývání rukou, abych z nich ten smrad v noci necítila.


Nebrat. Máte taky nějaké nenáviděné (hate is a strong word, ale v tomto případě nemůžu jinak) produkty?



20 March 2011

Jak je důležité míti přátele.

Když se nic nedaří (velmi slušně řečeno), když je člověk v prdeli na dně atd. atd.... všechny problémy se dočasně rozpustí v několika sklenkách bílého, v dlouhým kouři a v chichotání nad společnými tématy, která by nikdo jiný nikdy nepochopil. Tyhle společné večery spojené s vařením (padej do sprchy a já to zatím všechno udělám) musíme rozhodně dělat častěji.
Příjemným bonusem je samozřejmě fakt, když má dotyčná blízká osoba stejnou velikost oblečení/nohy jako vy a pravidelně dělá čistky v šatníku a chystá tašky, které chce dát Armádě spásy. Jaká nechutná slast je probírat se těmi poklady z různých koutů světa a ostýchavě si svoje majetnické chování (šup s botama do tašky) omlouvat větou a co by s těmahle botičkama ti chudobní asi dělali? Recyklujte svoje šatníky. Vyměňovací večírek s kamarádkami je parádní příležitost k získání nových kousků a předání těch méně milovaných někomu, kdo je s láskou unosí...
Už jsem si na to hnusný linoeum tak zvykla, že se mi občas i začíná líbit (nicméně pořád si při pohledu na něj říkám, jak jednou budu mít krásný starý broušený dřevěný parkety... JEDNOU).

17 March 2011

Sometimes Everything Is Wrong.

Now it's time to sing along.

Od včerejška mžourám na svět skrz kontaktní čočky a je to prazvláštní pocit. Maličko se mi zdá, že mám potřebu více mrkat a oči se občas zdají jakoby "slepené", ale snad to ještě přejde (a snad se, ehm, bezpečně naučím rychle si čočky vytahovat a nasazovat - a to jsem si myslela, že mi rýpání v oku vadit nebude...).

Nemůžu se dočkat, až se vrátí teplo (v úterý v Olomouci bylo nejtepleji za posledních 54 let... 19,5°C!) a já vytáhnu overaly z showroomu H&M, ve kterých vypadám jako Dáda Patrasová v seriálu Návštěvníci (jestli ho neznáte, určitě si ho někde sežeňte), nebo v roli Xénie v seriálu Arabela (když byla ve světě lidí).
Tady je kousek pro fajnšmekry:

14 March 2011

Posunujeme hranice.

V těchto epesních bodýčkách hodláme s Oksánkou navštívit nějakou pražskou plovárnu. Tohle by ani Marek Eben nerozdejchal! Zároveň se v mé hlavě rodí plán na návštěvu Tropical Islands v tomto oblečku... vzhledem ke svému původnímu účelu (žel bohu to nejsou plavky) si dokážu představit, že se po namočení pořádně nacucá a vzadu vytvoří dojem pleny či pořádného nákladu. Tak či tak - tento kousek jsme si obě ZAMILOVALY na první pohled :D
růžové body - H&M showroom, punčošky - NewLook

13 March 2011

Kulturní masochismus.

Potřebuju novou řasenku. Potřebuju vaše tipy, zkušenosti a doporučení. 3, 2, 1 teď! Voděodolnost plusem, ale ne podmínkou (jsem hysterka a občas brečím + brzy budu mít kontaktní šošovky a budu si často hrabat do očí a slzet u toho).
Své krátké zastaveníčko v Čechách využívám k sociálním interakcím (ta páteční s mými dokonalými ženami neměla chybu) a kulturnímu dohánění všeho, co prošvihávám svým pobytem v Berlíně. Tak jsem již viděla Jeden díl Superstár, přečetla několik lesklých magazínů a už se klepu na šou Noriky Mojsejové a taky na minimálně jeden díl příběhů Onura a Šeherezády. Tuto terapii využívám k tomu, abych se opakovaně utvrdila v tom, že televizi do bytu opravdu NE.
Chtěla bych tenhle domeček s panáčkem a panenkou, co ukazujou vlhkost, teplotu a bůhvícovšechnoještě. Ale v poctivém dřevěném provedení a bez zdobení barevným posypem na cukroví. Taky jste to měli doma? Taky jste to vyhodili? :/
P.S.
Nemůžu se dočkat, až se ke mně dostanou fotky mě a mojí budoucí manželky (ona o tom ještě neví, její muž taky ne!) czech foreigner v epesních růžových body... hmmm.

09 March 2011

Všechny myši tancovaly.

Všechno je nakonec jinak... zíra sice odjedu do Čech, ale primárně proto, abych v pondělí podruhé v životě oblékla černé šaty a smutnila...
.................
Tento košíček jsem získala v neděli na blešáku. Cikánka, co ho měla pohozený u stánku, za něj chtěla 5 Euro, já jsem se ale nedala a usmlouvala jsem to na 2 EUR. Kdysi dávno byl asi přebarvený na bílo, ale barva se z něj setřela a oprýskala. Začala jsem tedy s restauračnímu pracemi (a asi si na to brzy koupím bílý sprej, abych se s tím nemusela tak hrozivě babrat). Fotka je z fáze po prvním nátěru.
Včera jsem byla na lattéčku se špetkou Baileys (to váš Stárbux neumí!) s dvěma úžasnými slečnami z Finska, co mě sice v Helsinkách ubytovat nemůžou, ale zato mi sepsaly dvě stránky tipů na věci, místa a vůbec záležitosti, které si na výletě na sever nesmím nechat ujít.
H&M mi vidí do snů, jinak si následující náhodu nedokážu vysvětlit: jednou se mi zdál sen o myškách, co tancovaly v kruhu kolem kousku sýra, každá měla v ruce čajovou lžičkou a tancovala dokolečka kolem ní a zpívala si u toho lalalááálalaláááá... když jsem se pak ráno probudila, všechno jsem detailně líčila Ondrovi a od té doby mu ráda sem tam předvádím, jak ty myšky ve snu tancovaly :) Jaké bylo moje překvapení, když jsem v showroomu H&M objevila tuto taštičku (nosím v ní telefon, na ajfoun je ideální!!!) s motivem přesně odpovídajícím mému snu! PŘESNĚ TAKHLE ty myšky ve snu tancovaly!! A k tomu jejich lalalááá jim určitě vyhrával stejně boží gramofon.

07 March 2011

Smutno.

Moji nejbližší vědí, že se za mojí sebevědomou a občas pro některé zdánlivě sobeckou maskou skrývá velká samaritánka. Pláču nad bezmocností a problémy postižených a nemocných lidí, dojímají mě cizí životní příběhy. Přemýšlím, jak se sama angažovat a dávat těmto lidem najevo, že na ně myslím a že pro mě rozhodně nejsou "na okraji společnosti".
Bezmoc je hrozná věc. Momentálně bohužel postihla mě. Mezi slzami pročítám zprávy z domova a pořádně nevím, co dělat a jak se chovat...
Rozptýlení jsem našla v práci - na stranu blogu jsem konečně zase zařadila lištu s odkazy na blogy, které mě baví a inspirují (některé jsem tam zatím nezařadila, protože nevím, zda je majitelé nechtějí nechat v utajení). Při pohledu na statistiky přístupů je mi jasné, že linkování rozhodně má smysl. Snad jsem vám odkazem na váš blog udělala radost... pokud chcete zvednout náladu vy mně & baví vás číst tenhle deníček, return the favor a linkněte mě taky... děkuji :*

Jeden ze songů dnešního smutného dne:
/div>

06 March 2011

Odkazovaná.

Dnes vás zavalím odkazy. To je přece pořád lepší než příkazy, no ne? :)

1. Eee mi před pár dny uvařila poctivej guláš a udělala se mnou rozhovor, který si můžete přečíst na czechoriginalfashion.cz.
2. Jarní úklid = nepoužívané pryč. Dámy s nožkou kolem 41, podívejte se, jestli by se vám nehodily tyhle boty. Než je vrazím na eBay, pokusím se dát je dostat je do nějakých dobrých, milujících rukou.

Při hledání ubytování v Helsinkách přes couchsurfing se mi podařila vtipná věc - napsala jsem jedné sympatické slečně, a ona mi odepsala, že zrovna v pondělí jede do Berlína... v mém dubnovém výletním termínu mě bohužel ubytovat nemůže, zato mi dohodila kamarádku a v úterý s ní tady někde zajdu na kafe :)

04 March 2011

Takový jarní pátek.

Ondra mě vzbudil asi v 5 ráno, protože pospíchal na bus do Prahy... podařilo se mi pak ještě usnout a tak jsem se spokojeně pelíškovala až do 9. Jeden nejmenovaný pán na plurku neprozíravě upozornil na levné letenky z Berlína do Helsinek, a o 10 minut později už jsem naťukávala číslo karty do formuláře a klikala na "rezervovat". Takže 7.-10.4. poletím na výlet do Helsinek (s mezipřistáním v Rize, což je mega styl, protože se podle tohoto města jmenuje moje ulice). Za všechny tipy na zajímavá místa, věci, akce, lidi, jídla, cokoliv budu velmi vděčná, tak se podělte :)
Na researchování a vymýšlení programu jsem moc času neměla, slíbila jsem totiž svým lingvistům, že s nimi půjdu na jejich tradiční páteční sushi. Hodila jsem na sebe skoropánskou košili, ve které si vždycky připadám trochu jako Deb Morgan z Dextera (akorát že zdaleka ne tak krásná), vytáhla svoje růžové kolo a poprvé v tomto roce na něm vyšlápla ven... poobjímala jsem se s kolegy/-němi, objednala si své klasické shiitake maki a oshinko maki, předala lázeňské sušenky, které jsem jim dovezla z Čech, a vyslechla si nejnovější drby z kanceláře.
Hodinka, kterou měli vyhrazenou na lunch break, uběhla jako nic, a já jsem se při vyšlapávání kopce vedle Oberbaumbrücke rozhodla, že se ještě zastavím pozdravit Leu, která pracuje v jedné blízké kavárně. Jaké bylo moje překvapení, když jsem uvnitř narazila na Toma, který si z kavárny udělal kancelář a pracoval tam na stříhání videa (ve kterém se mimochodem objeví i moje prsa... v podprsence teda & druhá brada). Dostala jsem vanilkové kafe ze zimní edice udělané s láskou a péčí a následující hodinku jsme strávili rozebíráním našich situací a plánováním společných výletů k moři, do lesa, kamkoliv...
Po cestě domů svítilo sluníčko, v cyklistickém pruhu kolem mě projel někdo, kdo vypadal jako můj dlouholetý idol Anthony Kiedis - málem jsem se za ním rozjela, přísahám!!! Bylo mi neskutečně krásně, na posledních pár stovek metrů jsem dokonce slezla z kola, abych si tu krásu zalitou sluncem mohla užít déle a ve slow motion. Koupila jsem si 3 banány u Vietnamce & u Turka 1 pomerančovýho Beck's, kterýho jsem si hned nechala otevřít, a tím momentem pro mě začalo jaro, přátelé...
Miluju tuhle mašločelenku s drátem uvnitř (H&M). Dá se vytvarovat dle libosti a drží! Srnečka na krku jsem dostala od Lišenky k narozeninám :)

03 March 2011

Být jako kaskadééééér.

Zase mám nějaké organizovací období. Koupila jsem letní byt pro svoje zimní svršky ("látkovou skříň" = krytý štendr, co přijde do lodžie), 20 ramínek, květovanej stojan na svíčky a košík s bílou kytkou na svou kosmetickou hromadu v koupelně.
Že bych si tím neustálým organizováním, úklidem, praním a přerovnáváním úmyslně odváděla mysl od přemýšlení nad tím, co bude dál? Asi na tom něco bude... Není mi úplně ejchuchů. Asi si v neděli vyrazím zlepšit náladu a podráždit estetické cítění do Tropical Islands, kam mám pořád ještě volnou vstupenku...
Pro zasmání přikládám foto boží cedule z Vinohrad.
kabát - Orsay, rukavice - Lanvin for H&M, šátek, mašle - H&M

02 March 2011

H&M Conscious kolekce - aby bílá bílá byla :D

V obchodech od 14.4.2011. Všechny kousky si můžete prohlédnout zde.
Mé retro srdéčko zaplesalo nad:
Co se líbí vám?

01 March 2011

Happy birthday to me...

Nechme promluvit fotografie, shall we?
Já se nyní odeberu k dvoudennímu překladatelskému projektu, při kterém si udělám pauzy maximálně tak na jídlo, sprchu, spánek (když budu moc hodná), procházky na sluníčku a nákup tolik potřebného a stylového Besteck do kuchyně, kterou jsem se nedávno jala zvelebovat.
Taky se vám stává, že se ráno probudíte s modřinami o průměru 10 cm a netušíte, kde jste k nim přišli?
na oslavě jsem dělala parádu v šatech ze showroomu H&M, botech Deichmann a nepřekonatelném kloboučku tralaláčku z babiččiny skříně.